Historie Orlové
Vznik Orlové a původ jejího názvu je spojován s pověstí z období vlády Těšínského knížete Měška. Ten, lovíce v temných hvozdech svého panství, se usadil se svojí manželkou Ludmilou a osobní družinou k polednímu odpočinku. V tu chvíli z blízkého křoví vzlétl obrovitý orel, nesoucí hostii, kterou upustil právě nad hlavami překvapeného knížecího páru. Kněžna Ludmila následkem úleku na tomto místě předčasně porodila syna Kazimíra, pozdějšího majitele Těšínského panství. Šťastný otec, vidíce v této události Boží znamení, dal v tomto místě sroubiti kapli a později pojmenoval u kaple vznikající osadu podle původce celé události – Orlová. Natolik slovesnost zdejšího lidu.
Pravdou je, že se dodnes tyčí na vysoké skále nad orlovským náměstím mohutný dvouvěžový kostel v novogotickém stylu, který v roce 1905 nahradil původní stavbu z roku 1466, později upravenou v 18. století, která údajně nahradila sroubenou Měškovu kapli. Novogotický kostel Narození Panny Marie s monumentálním schodištěm a čtyřmi sochami tvoří nejvýznamnější architektonickou a kulturní památku města.
První písemná zmínka o existenci Orlové pochází z rok 1223 v souvislosti s listinou vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila řádu Benediktýnů sídlících v klášteře v Týnci u Krakova.
Jméno Orlová se poprvé uvádí v roce 1227. Benediktýny vybudovaný orlovský klášter (1291) se stal sídlem opatství, které hospodářsky silně ovlivňovalo region přibližně 160 km2 v okolí Orlové až do roku 1560. Po sekularizaci klášterního majetku tento připadl rodu Cikánů ze Slupka (do r. 1619), poté Bludovským z Bludova (1619-1838) a po vymření tohoto rodu získal orlovský velkostatek rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí. Bloudovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek, jež bohužel v 70. letech tohoto století byl vlivem poddolování asanován. Zámek sloužil od roku 1902 i jako městská nemocnice.
V období středověku byla Orlová zemědělskou obcí. Svůj význam tu měla i řemeslná výroba, zvláště plátenictví. Zásadní změnu do života Orlové přinesl počátek dolování v 19. století. Dochází k významnému nárůstu populace a mění se i zástavba obce. Vedle vznikajících těžních provozů vyrůstají i typické havířské kolonie. První pokusy o těžbu uhlí v Orlové se datují rokem 1817. V roce 1850 bylo na území Orlové a Lazů již 16 uhelných jam. Pro rozvoj těžby v Orlové mělo zásadní význam dokončení Košicko-Bohumínské dráhy v roce 1869. Obec tak získala železniční spojení do všech významných středisek Rakousko-Uherské monarchie.
Průmyslový rozvoj s sebou přinesl i společenský a kulturní rozmach. Orlová se stává na počátku 20. století centrem českého a polského školství, sídlem mnoha kulturních i sportovních spolků, muzejnictví a tvoří obchodní páteř celé těšínské oblasti. Po první světové válce v roce 1922 získává městská práva a v období první republiky vystupuje jako významné hospodářské a společenské sídlo Fryštátského okresu. Třicátá léta jsou však poznamenána dočasným poklesem prosperity, zvláště v období Světové hospodářské krize, spojeným s projevy sociálního neklidu a stávkami, z nichž nejznámější je Orlovská stávka v roce 1925, při níž po zásahu policie přišly o život 4 oběti.
Po mnichovském diktátu bylo postoupeno území Orlové na jeden rok Polsku a poté se stává součástí německé říše. I když okupace nepřinesla vážné válečné škody, znamenalo válečné období odliv osobností z oblasti hospodářské i kulturně společenské, což bylo důsledkem soustavného germanizačního tlaku. I přes tyto vlivy vstupuje Orlová po osvobození do poválečného období jako významné průmyslové středisko se silně převažující orientací na těžbu uhlí.
Bezprostředně po 2. světové válce v roce 1946 bylo již tradiční spojení Orlové a Lazů doplněno o přijetí obce Poruba a později ještě v roce 1960 o Horní Lutyni. Stále rozšiřující se těžba uhlí se začíná velmi negativně projevovat důlními škodami na domech a architektuře, zvláště v částech Orlová a Lazy. Na základě těchto škod je dokonce zvažována úplná likvidace Orlové a přestěhování jejích občanů do okolních měst a obcí. Tento záměr byl po připojení obce Horní Lutyně změněn v myšlenku vybudování velkého sídliště na území této obce, které by nabídlo nový domov Orlovanům z poddolovaných částí města a zároveň také novým občanům, kteří do Orlové přicházeli za prací na základě důlních náborových akcí. Výstavba sídliště byla zahájena v roce 1963.
Listopad roku 1989 znamenal pro Orlovou značný zlom především ve dvou oblastech. Jednak se mění jednostranná průmyslová orientace a struktura zaměstnanosti města, která byla v minulých letech směřována k hornictví, a to k podobě standardních měst s vyšším podílem služeb a lehkého průmyslu. Zásadně se také změnila filozofie přístupu k historické části města, kde byl zahájen revitalizační proces, který v současné době je zaměřen na záchranu dochované architektury s cílem připravit podmínky pro bydlení a oživení této části po odeznění důlních vlivů. Před plánovaným zbořením tak byla zachráněna řada budov, mezi nimiž například i historická radnice z roku 1928 – významná městská kulturní památka.
Z historického jádra města zůstal zachován mohutný dvouvěžový kostel Narození Panny Marie v novogotickém stylu z roku 1905, jež nahradil původní stavbu z roku 1466 a budova radnice na náměstí v Orlové-Městě z roku 1928 s hezkou obřadní síní pro sváteční občanské události. Na náměstí najdete malou výstavní síň Muzea Těšínska. Hezké místo k odpočinku nabízí zrekonstruovaný zámecký park v blízkosti náměstí.
Orlice – symbol, vážící se k nejstarším dějinám obce, současně také jako symbol vyjadřující název obce – orel – Orlová
Strom – erbovní znamení, vyskytující se na nejstarších pečetích. Orlová vznikla na území lužního pralesa, strom ve znaku je listnatý.
Symboly hornictví – rozvoj Orlové, vzrůst obyvatelstva, vedoucí až k přiznání statutu města, je bezprostředně spjat s rozvojem těžby uhlí.
Sídliště, které tvoří větší část města, je nejen místem k bydlení. V této části města je většina zařízení sloužících ke společenskému a kulturnímu využití: dům kultury, městská knihovna, kino Vesmír s nejmodernějším promítacím systémem, dům dětí a mládeže a základní umělecká škola.
Celé město je ponořeno do množství zeleně, nabízí i místa k procházkám, k posezení v lesoparku, v letním kině či v četných hospůdkách. V centru nové zástavby najdete i budovu městského úřadu.
Kulturní nabídka pro občany i návštěvy je bohatá – výstavy obrazů, divadelní a filmová představení, soutěže ve společenském i disco tanci, koncerty vážné hudby, folklórní i country festivaly. Vždy v květnu se konají Dny města Orlové.
Chcete-li vidět a poznat, jací lidé v Orlové žijí a co dovedou, zajděte si na výstavu „Zahrada a zdravé město“, které se koná pravidelně v září nebo na výstavu spolkové činnosti v listopadu či o velikonočních nebo vánočních svátcích.
Město a jeho okolí můžete poznávat nejen při procházkách, ale i při putování na kole po vyznačených cyklotrasách, které vás zavedou i na sportovní areál se zimním stadionem, fotbalovým hřištěm, hřištěm na volejbal, tenisovými kurty, letním koupalištěm s minigolfem. Ve sportovní hale gymnázia si můžete vyzkoušet horolezeckou stěnu. Již několik let je Orlová organizátorem cyklistického závodu GRACIA ČEZ EDĚ, který je zařazen do Světového poháru.
Směrem na Ostravu, v obci Rychvald, je zajímavá přírodní rezervace s rybníky a ptactvem. Do nedalekých Beskyd vás zaveze autobus nebo vlak z Karviné, Dětmarovic, Bohumína a Havířova. Ke koupání a vodním sportům se nabízí blízké vodní plochy přehrad v Žermanicích a Těrlicku.Kulturní památky Města Orlové
Ochranné památkové pásmo Orlová
Vyhlášení památkového ochranného pásma Orlová bylo vynuceno záchranou posledních objektů a parku z bývalé urbanistické struktury města. Upravuje postupy při obnově, údržbě, regeneraci a jiných činnostech v tomto pásmu. Veškeré změny musí být předem projednány zároveň s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ostravě. Jedná se o ochranu zájmů památkové péče na cca 60 číslech popisných - budov - a území o rozloze cca 3,4 km2.
Farní kostel Narození Panny Marie
Jedná se o novogotickou stavbu dostavěnou v počátku 20. století k níž patří soubor soch se schodištěm, ohradní zdi a přilehlý areál zámeckého parku. Kostel je velmi hodnotná trojlodní monumentální stavba s presbyterářem z roku 1466, jejíž novogotická úprava je slohově nejčistší v ČR. Schodiště je nedílnou součástí kostela, má tvar písmene Y, je v současnosti již opraveno. Práce na opravách kostela jsou rozvrženy do několika následujících let. V r. 2003 začaly opravy ohradních zdí. Přezdily se původní cihlové zdi, doplnily se kotevní prvky pro statické zabezpečení. Práce byly časově i finančně náročné.
Při opravách se používají novodobé materiály či technologie, např. izolace bentonitovou rohoží.
Socha sv. Josefa
Socha pochází z roku 1863. Na nízkém hranolovém soklu s datací je umístěn asi 200 cm vysoký podstavec, který má boční volutová křídla s reliéfní větévkou květů a na čelní straně v rokajovém rámu motiv srdce a kříže. Na tomto podstavci je osazena socha světce v životní velikosti: prostovlasý vousatý muž v dlouhém řasnatém rouchu drží v pravé ruce květ lilie, na levé ruce Ježíška, k němuž sklání pootočenou hlavu.
Socha sv. Benedikta
Sochařská dílenská práce z roku 1863. Na stejně utvářeném soklu a podstavci jako u protější sochy (sv. Josef) je osazena figura v životní velikosti: prostovlasý vousatý muž oděný v mnišském šatě pozvedá hlavu k nebi, levou ruku má položenou na hrudi, pravou přidržuje k boku přitisknutou rozevřenou knihu.
Socha sv. Jana Nepomuckého
Kvalitní dílenská kamenická práce z roku 1871. Na stejném soklu a podstavci jako protější socha je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Prostovlasý světec v tradičním kněžském rouchu pokleká a stáčí celé tělo vpravo - ke kostelu. Pravou rukou drží na hrudi kříž, levou přidržuje k tělu rozevřenou knihu.
Socha sv. Hedviky
Hodnotná dílenská kamenická práce z roku 1871. Socha světice v životní velikosti umístěna na obdobně tvarovaném soklu a podstavci, jako obě sochy předchozí. Podstavec má však na čelní straně reliéfní motiv hořícího srdce a v rámu ze dvou zkřížených ratolestí. Vlastní socha je komponována jako volně stojící postava ženy oděné v plášť, který si přidržuje oběma rukama. Hlavu s korunou kněžny otáčí doleva ke kostelu, stejně jako celé tělo s nakročenou pravou nohou.
Zámecký park
Byl založen pravděpodobně v 1. pol. 19. století s přírodně-krajinářskou kompozicí. Říká se mu zámecký proto, že se v něm nacházel z r. 1765 zámek, později nemocnice (1902), a z důvodu poddolování byl v roce 1974 zbourán. V současné době probíhá na celém území staré Orlové atmogeochemický průzkum (zjištují se koncentrace důlních plynů v půdě) a provádění odčerpávání nahromaděných plynů, které provádí OKD, DPB, a.s. Paskov. Tyto stavby - odvětrávací komínky - negativně působí na ráz města, nicméně je nutné akceptovat nutnost jejich provedení z hlediska bezpečnosti lidí.
Kostel Slezské církve evangelické, a. v.
Zděná jednolodní stavba s částečně přestavěnou věží a polygonálně uzavřeným presbyteriem, vysvěcený v r. 1862. Stavba je silně ovlivněna důlní činností.
Radnice č. p. 76
Vzhled radnice na náměstí ve Staré Orlové je všem dobře známý. Stavba pochází z r. 1928 od stavitelů Trubky a Kabátka. Za zmínku stojí původní hodnotný interiér lékárny, která se
Památník obětem stávky v r. 1925
Žulový balvan postavený na podstavci v blízkosti náměstí, odhalený v r. 1960 v upomínku tří nevinných obětí orlovské stávky 4.4.1925. Je to historická památka dokládající společenské události 20. let 20. století. K této památce zároveň patří i hrob těchto padlých na místním
Areál jámy Alpineschacht (bývalý Kavoz)
Jedná se o budovu strojovny, kotelny a správní budovy, které tvoří hodnotný areál technických památek. Budovy pocházejí z počátku 20. století. Ve správní budově se nachází nyní sídlo firmy Kabedex, jež objekt vhodně zrekonstruovala. Kotelna se strojovnou, jsou v havarijním stavu, vypovídající je následující fotodokumentace.
Areál jámy Alpineschacht (bývalý Kavoz) - kotelna
Stavba na podélném půdoryse krytá segmentovou střechou. Nosnou funkci má železobetonový skelet. V polích z režného zdiva jsou prolomena vysoká a úzká průmyslová dělená okna. Objekt je ve velmi zanedbaném stavu.
Areál jámy Alpineschacht (bývalý Kavoz) - strojovna
Stavba podobného charakteru jako kotelna. Dokládá původní podobu této lokality, dnes jsou spolu s kotelnou v havarijním stavu.
Text byl převzat z oficiálních internetových stránek www.mesto-orlova.